Šťastný Nový rok přeje LVÍ redakce

Redakce Lví tlapou Vám přeje klidný a pohodový nastávající rok. Vyzpovídala jsem lidičky z redakce a oni vám, milí čtenáři, něco o sobě prozradí a navíc vám posílají přání pro nastávající rok. Tak jdeme na to:

Začneme naší šéftlapkou Niobé. I když někdy v ruce svírá bič a má v redakci klec, je to dívka plná dobroty, laskavosti a kreativity. Je velice pracovitá a empatická. Je sluníčko redakce:

Jak se ti spolupracovalo letos v redakci?

Popiš se jedním slovem: 

Niobé Taíny: Jednom jedním? No tak dobře: NETRPĚLIVOST

Co opravdu nesnášíš?

Niobé Taíny: Nesnáším sobectví, pokrytectví, lži a falešnost. 

Jaké máš nejhorší a nejlepší vlastnosti? 

Niobé Taíny: Mé nejhorší vlastnosti: ona netrpělivost, nejraději bych měla všechno hned, nedůvěra k lidem, to, že všechno musí být s předstihem a na bambilion procent a chyby mě ničí. Učím se spoléhat na druhé, když se něco řeší a musím mít o všem přehled a taky si nikdy nevěřím.

Nejlepší vlastnosti: Snažím se pomáhat lidem a podporovat je v jejich činnosti. Snažím se všechny chválit, když si to zaslouží a zvedat jejich redaktorské sebevědomí a vést je k co nejlepším výsledkům. Ráda poslouchám ostatní, když s něčím přijdou a snažím se jim pokaždé poradit a pomoct.

Jakého autora máš ráda a co jsi naposledy četla? 

Niobé Taíny: Noo, těch autorů je! Ale pět nejoblíbenější bych zvládla: J.K. Rowling, Sarah J. Maasová, Rebecca Yaros, Lin Rina a Hana Marie Kornerová.

Naposled jsem četla Půlměsíční město: Rod plamene a stínů, od Maasové.

Jak vidíš naši redakci v roce minulém, jak se nám dařilo, nějaký redakční zážitek?

Niobé Taíny: Myslím, že se redakci letos moc dařilo. Jsem ráda za nové tváře, které k nám přišli, i za to, jak mezi naši ztřeštěnou smečku zapadli. Všichni jste úžasní a já nemám komu co vytknout. Super zážitek? Těch je spousta. Každý den je něco, co mě posouvá dál, co mi vykouzlí úsměv na rtech nebo záchvaty smíchu.

Kde čerpáš nápady, kde získáváš energii na psaní?

Niobé Taíny: Sice moc články nepíšu, ale ráda je vymýšlím. Kde beru nápady? Nevím, oni prostě přiletí a kopou do mě do té doby, než je zapíšu do notýsku.Stačí obyčejná reklama u mudlů, nebo útržek cizí konverzace. Cokoliv, i pohled z okna na přírodu a bum! Je to tady. Nápad. A ten posouvám dál, nebo se ho ujmu sama. Energie na psaní bohužel teď není a mrzí mě to. Psala jsem ráda a teď to zmizelo a nevím co s tím dělat.

Jaký máš nejoblíbenější článek?

Niobé Taíny: Všechny. Myslím, že každý jeden článek, který letos vyšel, má potenciál. Každý je výjimečný něčím jiným a každý je nějak specifický. Není jeden nejlepší, protože všechny jsou nejlepší!

Co bys popřála do Nového roku?

Niobé Taíny: Do nového roku bych si přála, aby se nám povedly všechny projekty, které máme naplánované. Přála bych nám, aby se nám dařilo alespoň tak, jak se dařilo letos. Abychom neusnuli na vavřínech a dál rozvíjeli časopis tím nejlepším směrem.

To samé platí i o koleji. Přeju všem, aby spolu uměli spolupracovat, abychom si uměli navzájem pomáhat a držet pokaždé pohromadě, jako smečka lvů. Aby se nám konečně povedlo vyhrát školní pohár a aby se zvedla aktivita koleje. A aby se u nás všichni cítili dobře.

Nyní je na řadě naše primuska Prin. Její rozhovory jsou báječné, čtivé, její laskavost, ochota a dobrota nezná mezí: 

Jak vidíš ze svého pohledu náš časopis; jak se v redakci cítíš?

Princess Star: Náš časopis mám čím dál tím víc radši. Jsem ráda, že se na něm začalo velmi pracovat. Mám radost z článků o kolejním dění. Samozřejmě existují i články, kterých nejsem cílová skupina, a tak mě moc nebaví, ale o tom to je. Snad se ve Lví tlapou najde pro každého něco.

S redakcí trávíme spoustu času, takže je nutnost cítit se v ní dobře, jinak by se z toho člověk zbláznil. A když mám někdy pocit, že si od kolegů novinářů potřebuju chvíli odpočinout, tak se prostě stáhnu do pozadí. A je skvělé, že to všichni respektují, protože tento stav padne tu a tam na každého z nich.

Jaký je Tvůj nejoblíbenější článek uplynulého roku a proč

Princess Star: Jako první mne napadl článek První týden s lví hřívou od naší nadějné prvačky Arušky. Takže asi ten. Moc mne bavilo, jak byl vtipně psaný a skvěle vychytala jednotlivé charaktery. 

Jak se ti v redakci spolupracovalo; na co se těšíš příští rok?

Princess Star: Mrzí mne, že se mnou naše šéftlapka Niuška nemůže počítat jako se spoluorganizátorkou velkých projektů, neboť už je prostě nemám kam nacpat a obraceče času jsme ještě fasovat nezačali. Jinak se mi se všemi členy redakce spolupracuje dobře. S Niuškou se dá domluvit téměř na všem, každému vyhoví (pokud požadavek dává hlavu a patu) a v lecčem si nechá ochotně poradit. Zajímají ji naše názory a pocity, a to je důležité. 

V příštím roce se těším hlavně na další inovace, které Lví tlapou téměř stoprocentně čekají. 

Kdyby ses měla popsat jedním slovem, které by to bylo?

Princess Star: Kočkomil.

Co opravdu nesnášíš?

Princess Star: Nespolehlivost, průvan a rýžový nákyp.

Jaká je tvá nejhorší a nejlepší vlastnost?

Princess Star: Nejhorší - Neschopnost zorganizovat si čas a nejlepší - svědomitost.

Kdo je tvůj nejoblíbenější autor; jakou knihu jsi přečetla naposledy?

Princess Star: Nemohu si pomoci, mojí nejoblíbenější autorkou je JKR. 

Potisící čtu celou HP sérii od začátku, takže poslední přečtenou knihou je Harry Potter a Kámen mudrců.

Jak se ti dařilo v časopise v tomto roce; nějaký super zážitek? Co by sis přála do dalšího roku - pro sebe, pro časopis, pro kolej?

Princess Star: Letos jsem ve Lví tlapou zavedla rubriku Poznáváme Nebelvírské, která mne moc baví. A také jsem začala psát reporty z kolejních srazů. 

Asi nejlepší zážitek byla redakční výprava do lesa.

Přání:

Pro sebe - Chtěla bych si splnit všechny své osobní cíle, které jsem si na příští rok vytyčila. 

Pro časopis - Přála bych si, aby časopis nepolevoval ve své snaze stát se lepším. Aby měl stále dostatek redaktorů a ještě více čtenářů. 

pro kolej - Pro kolej bych si přála příliv aktivních nováčků, z nichž by mohli být někteří i dobrými funkcionáři. Přála bych si, aby byl Nebelvír stále takovou prima partou kamarádů, jakou je nyní. Ale také to, aby ve větším počtu chodili na kolejní večírky, zúčastňovali se vnitrokolejních soutěží a jezdili na srazy. Nejvíc si ale přeju to, aby byl každý z nich v Nebelvíru spokojený. 

Další na řadě k zodpovězení otázek je naše madam Elat. Je nedílnou součástí redakce, vede redakční kuchyň, srší nápady a pomáhá tam, kde je třeba:

Jak vidíte redakci v uplynulém roce? Jak se Vám spolupracovalo?

Jaký je Váš oblíbený článek loňského roku a proč? 

Eillen McFir Elat: Tentokrát zklamu, ale nejvíc jsem si užila Knižní šifru od Trimela. Denní hádání knížek bylo úžasné (a často i neskonale náročné a plné zoufalého kňučení, že to nemůžu rozluštit). 

Jak se Vám v redakci spolupracovalo; na co se těšíte příští rok?

Eillen McFir Elat: Má práce pro časopis se za poslední půl rok hodně omezila, což mě mrzí, ale času moc není. Merlinu žel se bojím, že takto to bude pokračovat ještě další půl rok. Ale pak se těším na to, až budu opět moc naskočit plnýma nohama a pomoc například vymyslet další z dlouhodobějších soutěží.

Kdybyste se měla popsat jedním slovem, bylo by to?

Eillen McFir Elat: Letadlo (ze známého - Všichni jsou blázni, jen já jsem letadlo).

Co opravdu nesnášíte? Jakou máte dle Vás nejhorší vlastnost? A nejlepší?

Eillen McFir Elat: Nesnáším pomlouvání za zády. Byla bych radši, kdyby lidé měli odvahu si vše říct do očí. Za svojí nejhorší vlastnost považuji podceňování se - v tom jsem docela mistr, ale snažím se s tím pracovat. Nejlepší vlastnost bych řekla je ta, že i v době největší krize dokážu najít něco pozitivního a nadšená jsem třeba i jen z toho, že mi v den, kdy se vše kazilo, nedopsala propiska. 

Kdo je Váš nejoblíbenější autor; jakou knihu jste přečetla naposledy?

Eillen McFir Elat: Oblíbený autor v tom smyslu, že bych od něj musela mít všechno? Tak to nemám. Jde mi o příběh - když je napsaný dobře, je mi jedno, kdo je autorem, jaký je to žánr - prostě jen žiji příběhem. A momentálně čtu knihu O čem doma nevíš, kterou vydala má kamarádka Aloisie Trpkošová. Příběhy liškomága Evžena z naší republiky. Od chvíle, kdy jsem se s ním seznámila prostřednictvím drabble sérií, mám tenhle svět ráda a dala bych nevím co za to, kdybych mohla studovat kouzla v Budči.

Kde čerpáte nápady na nové články? Kdepak se bere Vaše inspirace? 

Eillen McFir Elat: Nápady - pokud nejde o články z výletů - většinou vyjdou ze společného krafání nad šálkem kávy, čaje či čokolády. Překvapivě nejlepší nápady většinou vzniknou v době, kdy jsem nejvíc unavená.

Jak se Vám dařilo v časopise v tomto roce; nějaký super zážitek? Co byste přála do dalšího roku - pro sebe, pro časopis, pro kolej?

Eillen McFir Elat: Jak a jestli se mi dařilo, si myslím, že by měla hodnotit slečna Nio. Ale protože mě nevyhodila, tak to se mnou asi nebylo tak marné… A nejlepší zážitky? Ty jsou z letní akce. Myslím, že mi nikdy z hlavy nezmizí tik v oku naší slečny Niobé, kdykoliv posádka vyvolala vzpouru. A co bych přála časopisu? Samozřejmě mnoho věrných čtenářů a skvělých nápadů na články a akce. A koleji, aby pořád byla stejně úžasná jako doposud. 

Další na řadě je Arya. Nová redakční tvář, ovšem naprosto talentovaná. Přesně na ní jsme čekali! I jí jsme položili pár otázek:

Jak vidíš ze svého pohledu náš časopis, redakci; jak se v redakci cítíš? Jak se Ti jako nové tváři spolupracovalo a na co se těšíš dál? 

Arya Arcus: Náš časopis vidím jako nesourodou hordu, která vlastně dává hrozný smysl, když jí dáme dohromady. Někdo vyniká v rozhovorech, jiný v zápisech z různých akcí a jiní zase krásně popisují recepty či výlety lví smečky. Osobně se v redakci cítím moc dobře. Přijde mi, že jsme banda lidí se stejným mentálním postižením v různém rozsahu a v různých oblastech. Ale vždy zkrátka víte, že máte za zády lidi, kteří Vás vždy podpoří a to není málo!

V redakci se mi spolupracovalo moc hezky. Už v prvním bodu jsem naznačovala, že všichni jsme na stejné vlně, a tak ta práce je vlastně radost, což pro mě platí dvojnásobně, jelikož si psaním pro LT odpočívám od věcí, které píšu běžně. A těším se na cokoliv, co nám přivane do cesty!

Máš oblíbený článek?

Arya Arcus: Z článků mám asi oblíbenou sérii Poznáváme Nebelvírské či Na slovíčko s.... Abych neuváděla jen náš časopis, moc jsem si užila články od DV Letní nováčkovské soutěži. Jinak jsem ostuda, moc hradní časopisy nečtu.

Popiš se jedním slovem:

Arya Arcus: ŘÍZEK!

Co opravdu nesnášíš?

Arya Arcus: Co nesnáším... Těžká úvaha. Z jídla by to byly olivy či vnitřnosti. Z lidských vlastností pak manipulace či lež. Mou nejlepší vlastností je nejspíše sebereflexe a tou nejhorší lenost. Ta mě jednou bude stát hodně. Fňuk!

Jakého autora máš ráda a co jsi naposledy četla? 

Arya Arcus: Hehe, tohle je otázka pro mě! Mezi mé oblíbené autory patří John Green či František Gellner. Ale našla bych jich spousty dalších. A naposledy jsem četla Hvězdy nám nepřály, které jsem četla přibližně před jedenácti lety poprvé. Někdy je zajímavý si přečíst knihu po letech. Člověk vidí rozdíly, jak na dané okamžiky reagoval dřív, a jak teď. Zajímavá zkušenost, kterou doporučuji všem.

Jak vidíš naši redakci v roce minulém, jak se nám dařilo, nějaký redakční zážitek?

Arya Arcus: Myslím, že na to, že jsem nováček, se mi v rámci časopisu dařilo celkem dobře. Super zážitků bylo hned několik. Ale mé nejoblíbenější jsou takové, kdy se naše šéftlapka musí křižovat na prsou před mým článkem.

Kde čerpáš nápady na nové články? Kdepak se bere Tvá inspirace? 

Arya Arcus: Nápady zatím beru asi od všech z hradu. Koukám, pozoruji, vnímám. To je podle mě nejdůležitější pro každého dobrého redaktora. S energií už je to horší. Ta občas není. Ale když napíši, že piji kávu, tak i to je můj zdroj energie. Někdy bohužel jediný. A pak zpětně nabírám energii ze zpětné vazby na mé výtvory. Ta totiž přeci jen nabíjí nejvíc.

Co bys popřála sobě, redakci a naší koleji?

Jako další nám na otázky odpověděla Seraphine. Nová a nadaná redaktorka, myslím, že se od ní dočkáme ještě mnoha mnoha skvostných článků: 

Jak vidíš ze svého pohledu náš časopis, redakci; jak se v redakci cítíš? Jak se Ti jako nové tváři spolupracovalo a na co se těšíš dál? 

Seraphine Elizabeth Thornfield: Náš časopis je skvělý, ráda si pročítám jeho články. Dokonce mi i tetička posílala jeden výtisk. Dostat se mezi tak skvělé redaktory ještě lepšího časopisu, je splněný sen.

Já si myslím, že se mi spolupracovalo s ostatními skvěle, horší to možná bylo z opačné strany. Další rok, dalších plno nápadů a inspirací na články.

Kde čerpáš nápady na nové články? Kdepak se bere Tvá inspirace? 

Seraphine Elizabeth Thornfield: Nad sklenkou ležáku s novou krví od madam Eill, jasná ukázka toho, jak jako tým fungujeme a respektujeme naší Šéftlapku. 

Jak by ses popsala jedním slovem?

Seraphine Elizabeth Thornfield: Lenochod

Co opravdu nesnášíš? Jaká je Tvá nejhorší vlastnost, jaká nejlepší?

Seraphine Elizabeth Thornfield: Je spousta věcí, které nesnáším, ale důležité je se naučit zaměřovat na ty lepší věci, i když jsou v našich očích pomálu. Mojí nejhorší vlastností je asi můj pesimismus a nad dobrou vlastností se musím více zamyslet.

Kde čerpáš nápady na nové články? Kdepak se bere Tvá inspirace? 

Seraphine Elizabeth Thornfield: Energie? Co to je? Nápady na psaní beru v mém pidi unaveném mozečku, těsně před spaním.

Jakého autora máš ráda a co jsi naposledy četla? 

Seraphine Elizabeth Thornfield: Asi nepreferuji určitého autora, většinou mě zajímá, o čem kniha je a ne autor. Proto mám v knihovně spoustu různých autorů a stejní se objevují jen, pokud daná kniha má pokračování. - koukne na hromádku 14ti knížek od jedné autorky - Naposledy přečtená kniha je Ráj mrtvých dětí, ale rozečtenou mám Ghůla a možná v době vydání článku budu mít přečtenou knihu Dotek smrti.

Jak vidíš naši redakci v roce minulém, jak se Ti dařilo, nějaký redakční zážitek?

Seraphine Elizabeth Thornfield: Nedokážu posoudit, jak se mi v redakci dařilo, to je spíš otázka na Nio.  Nejlepší zážitek byl ten, kdy jsem se rozhodla poctít svou přítomností redakci. Sice jsem tenkrát netušila, do čeho jdu, ale nelituji toho. Nebelvírská kolej je moje druhá rodina a  třetí je právě redakce. A to, že je třetí neznamená, že je nejhorší.

Co bys popřála sobě, redakci a naší koleji?

Seraphine Elizabeth Thornfield: Do dalšího roku si přeji mít spoustu nápadů na nové články a více času. Hlavně více času. Pro časopis zase plno článků jako do teď a nebo ještě víc, ať Nio nemá čas vymýšlet práci navíc. 

A co si přát pro kolej? Netuším. Mám pocit, že kolej je dokonalá taková, jaká je. Takže asi jen to, aby zůstala taková. Přání pohárů je samozřejmostí, ale myslím, že poháry jsou spíše jen něco navíc. Něco co v nás probouzí trochu bojovnosti. Ale nejsou prioritou.

A nyní je na řadě naše talentovaná stavitelka, kalkulačka a návrhářka Simelie:

Jak vidíš ze svého pohledu náš časopis, jak se v redakci cítíš?

Simelie Mallorny: Časopis vidím jako místo odpočinku, kam si chodím popovídat s okruhem lidí, který mi jsou blízcí. Společně pak tvoříme něco pro další, smějeme se u toho, rozvíjíme své nápady a podporujeme se, jak to jen jde.

Jaký je Tvůj nejoblíbenější článek uplynulého roku a proč?

Simelie Mallorny: Tlapí redakce ve stověžaté matičce - Tenhle článek mám ráda, protože je vzpomínkou na super den, který jsem po dlouhé době prožila s redakcí mimo náš hrad. Škrkna taky mává packou a zdraví.

Jak se ti v redakci spolupracovalo, na co se těšíš další rok? 

Simelie Mallorny: Ačkoliv jsem už žezlo předala jako šéftlapka dál, tak musím říct, že v redakci je stále jádro, které ještě přišlo za mě. S těmito lvíčaty jsme si velmi dobře sedla a jsem ráda, že zůstávají i pod bičem nové tlapí královny. Nové přírůstky pak přináší nové nápady a osvěžují tak náš už mírně rezavějící kolektiv z let minulých. Těším se, kam nás Nio nadále potáhne a jak moc jí i nadále budeme brnkat na nervy.

Kdyby ses měla, popsat jedním slovem, které by to bylo?

Simelie Mallorny: Chaos.

Co opravdu nesnášíš,  jaká je tvá nejhorší a nejlepší vlastnost? 

Simelie Mallorny: Já hrozně nerada houby, dršťky a ještě pár věcí. Z vlastností nemám ráda, když je někdo nedochvilný. Osobně se snažím všude být s předstihem a když se nestíhá, jsem z toho hrozně nervózní.

Kdo je tvůj nejoblíbenější autor, jakou knihu jsi přečetla naposledy? 

Simelie Mallorny: Jé čtení, to je to, na co už dlouho nemám čas!

Jak se ti dařilo v časopise v tomto roce, nějaký super zážitek? Co by sis přála do dalšího roku, pro sebe, i pro časopis. Pošleš nějaké přání? Třeba i koleji? 

Simelie Mallorny: Když jsem opustila hlavní brk, dá se říci, že jsem opustila i články jako takové. Stala se ze mě taková kreslící podpora a poradce. Může to vypadat, že jsem se nejspíš stáhla, ale spíše jsme se v časopise přeorientovala jinde, kde to není až tolik patrné. Redaktoři to zvládají bravurně a tak jim toto pole s láskou přenechávám. Hlavní je, aby každý byl ve funkci, která mu sedí. A to si přeji pro všechny i do budoucna. Aby je pozice v redakci bavila, sedla jim jak galeon do ruky hrabáka a hlavně, ať se v redakci baví.

Koleji přeji, aby se v ní i nadále každý cítil jako ve svém druhém domově.

Nyní přichází na řadu naše korektorka a famfrpálová kapitánka Freyuška:

Freya Reeves: Cítím se tady dobře, protože jsme super parta. Vždy si ochotně pomůžeme, což se mi moc líbí. Už nějakou dobu se bavíme o změnách v časopisu, které by mohly vyjít, a pokud to tak bude, myslím, že časopis zase posuneme o level výš. A z toho mám upřímně velkou radost.

Jaký je tvůj nejoblíbenější článek uplynulého roku a proč?

Freya Reeves: První famfrpálový trénink letošní sezóny - Jak se potlouk zamiloval a zlatonka se lekla tak, až se nechala chytit.

Jak se ti v redakci spolupracovalo, na co se těšíš další rok?

Freya Reeves: Spolupráce v naší redakci probíhá bez sebemenších problémů. Líbí se mi, jak se vzájemně doplňujeme a kolik nápadů máme jako tým. Příští rok se těším zase na nějakou letní akci, kde si společně můžeme zasoutěžit…

Kdyby ses měla popsat jedním slovem, které by to bylo? 

Freya Reeves: Svá.

Co opravdu nesnášíš?

Freya Reeves: Přetvářku. Houby. Lež. Lilek. Falešné lidi a lidi, kteří si pořád potřebují něco dokazovat a povyšovat se nad ostatními. 

Jaká je tvá nejhorší a nejlepší vlastnost?

Freya Reeves: Nejhorší – Upřímnost. Nejlepší – Dobrosrdečnost.

Kdo je tvůj nejoblíbenější autor, jakou knihu jsi přečetla naposledy?

Freya Reeves: Sarah J. Maas. A naposledy jsem přečetla… mám trochu pocit, že to není moc publikovatelné. – směje se -

Jak se ti dařilo v časopise v tomto roce, nějaký super zážitek? 

Freya Reeves: Musím říct, že letos opravdu vítám posilu, kterou Nio přijala do redakce, a to Morthiho, který se ujal opravování a celkově korektur. Neměla jsem moc času, a prostě to bylo znát. Takže se mi dařilo tak nějak napůl… dá se říct. Jsem ráda, že je teď v redakci někdo, na koho je lepší spoleh. 

Kde čerpáš energii a jak moc skřípeš zubama u oprav?

Freya Reeves: No nebudu lhát, když řeknu, že opravovat články je docela náročné. Obzvlášť když se snažíte do toho článku zasahovat co nejméně, abyste ponechali to, co do toho ten autor vložil. Často to nejde a zásahy do článku jsou, aby dával smysl… A nejde ani tak o opravování chyb… ale taky o stylistiku. Korektoři v naší redakci prakticky připravují článek k jeho vydání, a to je mnohdy opravdu náročné a trvá to i několik hodin, což dokáže pekelně vyšťavit. Nicméně dobíjí mě rodina nebo čas pro sebe. Je to fajn, když můžete na chvíli vypnout.

Co by sis přála do dalšího roku, pro sebe, pro časopis, pro kolej?

Freya Reeves: Přála bych si, aby všechny plánované změny vyšly. A abych na časopis měla více času.

Koleji přeji hlavně hodně aktivních nováčků, protože to potřebujeme. Přála bych si ale, aby byli aktivní i studenti z vyšších ročníků. Přeju si, aby kolej opět ožila a byl zájem o všechny soutěže, které vedení vymyslí.

Poslední je další nový přírustek v redakci a to korektor Morthi:

Jak vidíš ze svého pohledu náš časopis, jak se v redakci cítíš?

Morthimer White: Moc se mi tu líbí práce všech. Je vidět, že do článků dávají všechnu svojí energii a srdíčko a to se potom na výsledném článku vždy odrazí. Je to kolektiv milých, stejně praštěných lidí a tak to podle mě má být. Cítím se v redakci dobře, stávající členové mě mezi sebe vřele přijali a dokonce i trůn už mám svůj!

Jaký je tvůj nejoblíbenější článek uplynulého roku a proč?

Morthimer White: Řekl bych, že to byl článek o výpravě do lesa a to z toho důvodu, že jsem se u toho opravdu pobavil. Všichni asi víme, jakou tam Sarin tropil neplechu a jak celou výpravu okořenil -směje se-

Jak se ti v redakci spolupracovalo, na co se těšíš další rok?

Morthimer White: Jak už jsem říkal, celá redakce jsou super lidi a tak se mi tam spolupracuje s ostatními velmi dobře. Na co se těším příští rok? Určitě na to, kam se Lví tlapou posune a jestli někdo z řad nováčků nerozšíří naše řady a nepřinese nějaké nové nápady, ale to si ještě musíme počkat.

Kdyby ses měla popsat jedním slovem, které by to bylo? 

Morthimer White: Srandista

Co opravdu nesnášíš?

Morthimer White: Lež, přetvářku a křivdu.

Jaká je tvá nejhorší a nejlepší vlastnost?

Morthimer White: Nejhorší? Asi občas lenivost. Nejlepší, to bych asi řekl, že schopnost rozesmát ostatní. Dokážu vždycky plácnout něco, co ostatní pobaví.

Kdo je tvůj nejoblíbenější autor, jakou knihu jsi přečetla naposledy?

Morthimer White: Žádného oblíbeného autora nemám, čtu to, co mě nějakým způsobem osloví. Jako poslední jsem četl Flotila země od Patrick Zandl. Je to sci-fi knížka a moc mě to bavilo.

Jak se ti dařilo v časopise v tomto roce, nějaký super zážitek? 

Morthimer White: Já doufám, že dobře. Nejsem si vědom, že bych dostal nějaký poje...vynadání, že bych něco udělal vysloveně špatně. Pár detailů na začátku bylo, než jsem se do toho dostal, ale teď je to snad už v pohodě a doufám, že je se mnou Nio spokojená a vlastně i zbytek redakce. Super zážitek bylo, když jsem Frejušence opatlal trůn v redakci, to se musím smát ještě teď -vybuchnul smíchy-

Kde čerpáš energii a jak moc skřípeš zubama u oprav?

Morthimer White: Energii čerpám z pidimudly, je to ale dvousečný, energii mi jak dává tak i bere. Co se týče oprav, tak je to docela časově náročné. Člověk opravdu musí projít každé slovo a větu, jestli tam nejsou chyby a jestli to dává smysl. Občas člověk doplní písmenko, někde ho zase ubere, ale nechce do toho autorovi moc zasahovat. Občas se u toho i člověk zasměje, když je na obrázku cibulka a v textu okurka -směje se-. Přiznám se, že díky práci korektora vlastně vydané články nečtu, což je pochopitelné, protože si článek přečtu při korektuře ještě před vydáním.

Co by sis přála do dalšího roku, pro sebe, pro časopis, pro kolej?

Morthimer White: Pro sebe bych si přál, abych se korektuře věnoval trošku víc, poslední dobou jsem na to neměl zase tolik času, ale snažím se vždycky opravit přednostně to, co Nio potřebuje, aby mohl článek vyjít včas. Pro časopis si přeju spoustu zajímavých článků, energii pro celou redakci a aby si to psaní užili co nejvíce. Pro kolej samozřejmě dobré známky, spoustu zábavy a hlavně aktivní nováčky, aby nám je potom nevylučovali pro neaktivitu. Jo a pro sebe vlastně lepší organizaci času, abych přestal vynechávat famfr tréninky, tam jsem to teď hodně zanedbal -zamračí se-.

Jak vidíte, jsme skvělá parta. Můžeme se spolehnout jeden na druhého, spolu tvoříme skvělý tým.

I já bych chtěla poděkovat celé redakci za spolupráci v loňském roce. Byla to parádní jízda. Smáli jsme se, toulali se Prahou, jedli, prskali a hlavně se bavili.

Všem lidem na hradě přeji lásku, klid, zdraví a radost. A všem časopisům na hradě spousty nápadů, tvořivosti a pohody.

Ať se Nový rok vydaří přesně tak, jak si přejete!

Ema Talia