Samozřejmě netušil, že mluví se skřítkou. Pan ředitel mi
osobně dal lektvar, díky kterému jsem na den vypadala jako obyčejný mudla. Ale
teda, koukat na svět z takové výšky? Že se vám z toho nemotá hlava…
Ale o tom dnešní článek není. Zpátky k tajemství Vánoc slavených u mudlů. Onen človíček mi prozradil, jak si užíval a dodnes užívá kouzlo Vánoc a jak je to s tím Ježíškem. Tak mi dovolte mu předat slovo.
„Víš, když jsem byl malý, Vánoce byly něco magického! Všude
čistý bílý sníh, blikající výzdoba, nádherné koledy! A STROMEČEK! Nikdy jsem
nechápal, jak to Ježíšek zařídil, ale byl jsem nadšený, když na Štědrý večer po
večeři zazvonil zvoneček a já pádil do obývacího pokoje, který ještě odpoledne
byl prázdný. A najednou v něm byl nazdobený zářící stromeček a pod ním
hromada dárků!
No a pak přišel jeden rok, kdy jsme se odpoledne vrátili z procházky
a na balkoně byl připravený stromek a kolem něj hromada ozdob. Skoro mi bylo do
breku. Ale pak mi rodiče vysvětlili, že jsem už velký a musím začít Ježíškovi
pomáhat. A tak mi dopředu nechal stromek a ozdoby, abych mu jej pomohl nazdobit
na večer. Jaké bylo mé nadšení, když jsem si uvědomil, že já už jsem velký kluk
a můžu pomáhat Ježíškovi!
Uplynuly další dva roky a zase jsem povyrostl víc a mohl víc
pomáhat. Tentokrát přeci nebude Ježíšek nic k nám tahat. A tak jsem s tátou
vyrazil a sehnali jsme úžasný stromek a šupajdili s ním domů. V té době
už jsem začal nad Ježíškem přemýšlet a ptal jsem se táty, jak je možné, že
stíhá dovézt všem všechny dárky a jak to vše pobere. Tátovo štěstím bylo to, že
jsme procházeli přes náměstí, kde byl velký strom a pod ním velké balíky
zabalené jako dárky. A mně hned bylo jasné, že právě tam jsou všechny
schované.
Dodnes se divím, že i s dalším zjištěním jsem nepřestal
věřit na Ježíška. Tehdy mi někdo řekl, že dárky jsou od rodičů. Ale já si
stejně věřil dál. No jasně, bylo to od rodičů, jenže ti přeci dostali peníze na
dárky od Ježíška – i se seznamem věcí, co mají nakoupit.
Rok na to jsem pochopil, že Ježíškem je každý z nás a
je jedno jaký dárek dostaneš. Důležité je, že na obdarovaného myslíš a snažíš
se mu udělat radost.“
Musela jsem uznat, že kouzlo tajemného Ježíška je opravdu nádherné a jestli všechny mudlovské děti prožívají postupné odhalování toho, že sami jsou Ježíškem, mají vlastně magičtější vánoce, než všichni malí čarodějové a čarodějky, kteří prostě ví, že jim nosí dárky Fleutýnka (s notnou pomocí domácích skřítků – o čemž se ale moc nemluví…).
Jedna věc mi ale nedala spát! Jak ten Ježíšek mohl zvonit a rozsvěcet stromeček, když Ježíškem vlastně byli rodiče, kteří seděli u Štědrovečerní večeře a nehnuli se odtamtud. Odpovědí mi byl nejprve pobavený smích.
„To bylo nejlepší. Světla měl táta zapojená do časovače. V půl šesté jsme usedli ke stolu a o deset minut později se to samo rozsvítilo. A zvonek měl vymyšlený úžasně! Visel v obýváku nad dveřmi a vedla z něj průhledná Saturna až do kuchyně. Podél zdi ji měl přivázanou k židli. A když pak se židlí prudce pohnul, rozezněl se zvoneček. Dodnes jsou u stropu vidět malé hřebíčky, podél kterých vedla Saturna.“
Je nádherné slyšet, co vše jsou rodiče ochotní udělat pro
své děti. Na naší škole jsou i studenti z mudlovských rodin. Měli jste i
vy takto kouzelné Vánoce nebo pro vás rodiče přichystali něco jiného?
Krásné svátky vám přeje
vaše Cida
---
Další okénko kalendáře nám opět otevřela Ema Talia. Gratuluji a zasílám jí kartičky s Fantastickými zvířaty.
Pro otevření dalšího okénka je potřeba zjistit, co se ukrývalo v 24. okénku Vrby z roku 2018.
Kolejní časopis Nebelvíru školy Hogwarts.cz