19. okénko – Betlém

Betlém – město nebo vánoční dekorace? Co se vybaví vám?

Začnu historickým okénkem. 

Kdysi vyšlo nařízení císaře Augusta, že se má uskutečnit soupis všeho lidu. Každý se měl jít zapsat do svého města. Učinil tak i Josef a z Galileje, z Nazareta se vydal do Judska, do Davidova města, které nese název Betlém. 

Podle Lukášova evangelia: 

Spolu s Marií, která s ním byla zasnoubena, se šli zapsat. Marie tou dobou čekala dítě, a když byli v Betlémě, přišla na ni její hodina. Svého prvorozeného syna porodila přímo v Betlémě. Zavinula ho do plenek, a protože nebylo nikde žádné místo, kam by mohli ulehnout, položila ho alespoň do chléva (jesliček) na seno, aby mu nebylo takové chladno. Snad ho měla i zahřívat hospodářská zvířata, která tam byla, svým dechem – osel, ovce, vůl a další. 

Podle Matoušova evangelia: 

Brzy na to se za Josefem, Marií a Ježíkem zastavili Tři Králové (Kašpar, Melichar a Baltazar – jejich jména jsou pozdější tradicí, v Bibli jsou označeni jen jako mudrcové), které do Betléma dovedla Betlémská hvězda, aby se mu poklonili, protože podle jejich přesvědčení to byla hvězda nového židovského krále. Betlémská hvězda je proto spojena s obdobím Vánoc, tedy s obdobím, kdy se Ježíšek narodil.

(výjev z Bible, zdroj)

Vznik tradice – stavění Jesliček (Betlému)

Významnou událostí bylo přání jednoho italského šlechtice, který chtěl vidět, jak zrovna narozený Ježíšek leží v Jesličkách na seně. Povolal Františka z Assisi, aby přes Vánoce pobyl na jeho panství a tento výjev mu vytvořil. František našel u vesničky Greccio jeskyni, kterou upravil na kapli a výjev narození Páně v něm uspořádal. V noci 24. prosince zde byli pozváni vesničani z okolí. Jakmile nastala půlnoc, začaly zvonit zvony a na kopci se objevila světla, když si příchozí svítili na cestu pochodněmi. V jeskyni uviděli jesličky, oslíka a tele. Kněz zde sloužil mši a František četl úryvek z Lukášova evangelia, aby přednesl výjev o Kristově narození.  Bylo to vůbec poprvé, co vznikl nejen „betlém“, ale také i tzv. Půlnoční mše. 

Tradice stavění betlémů se v Českých zemích objevila už v 16. století. Postupně se začaly objevovat kopie betlému v Praze. A začaly se také postupně vylepšovat. Mechanický betlém se v roce 1680 objevil v Jindřichově Hradci. Prvním materiálem bylo pochopitelně dřevo, později se začalo využívat pálené hlíny. Častěji se stavěly figury v životních velikostech. 

Marie Terezie v roce 1751 stavbu betlémů zakázala. A tak začaly vznikat betlémy malé, vyrobené doma. Později se začaly tyto malé betlémy vyrábět z vosku či papíru. A postupně se vzhled a prostředí začalo měnit. Už to téměř nebylo poznat, že by to byl betlém původně z Blízkého východu. 

Třebechovický betlém najdeme v Třebechovicích pod Orebem, stojí už více, než sto let a má přes dva tisíce dílů. V roce 1999 se betlém stal národní kulturní  památkou. 

Krýzovy jesličky v Jindřichově Hradci jsou 17 metrů dlouhým betlémem s mechanicky pohyblivou částí. Je to vůbec největší pohyblivý betlém na světě a své místo si drží dokonce i v Guinessově knize rekordů. Tvorba zabrala desítku let a obsahuje přes tisíc figurek. 

Kamenný betlém v Kozojedech na Plzeňsku je z kamene, vytvořili jej zdejší sochaři. Z kamene jsou tři hlavní postavy a anděl, doplněni jsou pak živými zvířaty.

Po celé republice lze v předvánočním čase najít výstavu betlémů. Nebo se můžete třeba zajet podívat na ty nejbližší ve vašem okolí. Tady najdete tipy. Navštívíte některý z nich? 

Pro mně zatím oblíbeným a dostupným betlémem se stal už od dětství papírový betlém. Vystřihování mě vždy bavilo. 

Letos jsem jej objevila i v dětském časopise, určeném pro děti od dvou do čtyř let. A tak jsem ho čarodítku i vystřihla. 

 

Je to jednoduchá šablona a můžete si ji vlastně případně i nakreslit sami. Je tedy oboustranná, ale to myslím vůbec nijak nevadí. Ukázku máte níže. Takže jestli si troufnete, hurá do toho. 

--- 

18. okénko se podařilo otevřít Melise Pestré. Snad si užije Krásnou vdovu, kterou v okénku nalezla.