Chvilka hřbitovní poezie

Hřbitovní balada


Temná noc, chladná dost, skvělý toť čas,
rej láskou opilých nastal nám zas.
Též jsem hned vykročil,
radostí poskočil,
utíkám tam, odkud zní hodokvas.

Má milá, nestyď se, pojď na mou hruď,
nevěstou veselou dneska mi buď!
Družiček soví dav,
svědkem nám smrtihlav,
tancem svým sousedy kolem nás vzbuď.

Zadupem dupáka na hrobech všech,
vždyť v ohni pekelném nedrhne dech.
Ač bez srdce spíme,
dnes pro lásku bdíme,
zatoč se a vydej toužebný vzdech!

Svatební hostiny netřeba nám,
však věnec nádherný k nohám ti dám,
se stuhou bělostnou,
rozkošně milostnou,
se vzkazem Lásko, já nechci být sám!

Drahá má, proč stojíš, na mne hledíš?
Pojď ke mně, pospěš, ať svoji jsme již!
Pohledem z důlků tvých,
odumřel ve mně smích,
ach, pane Alzheimere, s vámi je kříž!

Já blázen běhám tu v opojném stavu,
v početném reji, v početném davu,
vůbec mi nedojde,
bytím mým neprojde,
že jsem si v hrobě svém zapomněl hlavu.

Komentáře

Jméno
Nadpis
Text
Kolik je 5 + 6 (slovem)?
Akce

Přehled komentářů


Kolejní časopis Nebelvíru školy Hogwarts.cz