Hurá na Ošetřovnu!

Epidemie bradavic napadla Bradavice před několika měsíci. Na tom by nebylo nic zvláštního, cítila se tu prostě jako doma. Zodpovědní lidé sice nosili zdravotnické roušky, a chránili se tak před nákazou, nezodpovědných však byla celá řada. A ti onemocněli.

V polovině září se vrátil zdravotník Matthew Whitecrow ze zahraniční stáže a přivezl recept na Biddiho lomcovák, který bradavice dokáže vyléčit. Díky tomu epidemie pominula. Nemoc však nikoli.

Na Ošetřovně nyní pobývá dvacet lidí. Pomineme-li profesorku Lilien Emity Meissed, jež si pořídila omrzliny, aby zde mohla trávit svůj čas, ostatní tam leží již měsíce s bradavicemi. Dvanáct z nich bylo na hradě aktivních naposledy v minulém roce. Zřejmě se rozhodli v poklidu umřít.

S ostatními sedmi jsme si mohli v lednu popovídat. Profesor astronomie Epans Mc Broom si zde nejspíše našel klidné místo pro opravování úkolů. Nebo má z Ošetřovny dobrý výhled na nebe? Nebo má z Ošetřovny dobrý výhled na nebe? On sám to vidí jinak: „Proč jsem stále nemocen a nakažen bradavicí? Nu, odpověď je velmi jednoduchá a promiňte, že budu velice upřímný: to je hodně blbá otázka na pacienta, ležím na ošetřovně, mám bradavici, nebylo by spíše lepší se zeptat ošetřovatele/ošetřovatelky, proč jsem ještě stále nemocný? Proč ošetřovatelé neudělali něco proto, abych mohl normálně učit a bavit se se studenty ve Velké síni? Mám snad navrhnout po deseti letech jejich odstranění z Ošetřovny, protože nejsou schopni mě zbavit blbé bradavice v Bradavicích? Mám snad jako profesor čas se učit nějakým léčivým kouzlům, když tu máme evidentně schopné ošetřovatele? Za mých časů by taková osádka na ošetřovně sotva obstála…“ Jeho lamentování zřejmě padlo na úrodnou půdu. Ještě před vydáním tohoto článku pan profesor vyzdravěl. 

Zbývající jsou studenti. Přemýšlel jsem, co je může vést ke zdejšímu pobytu. Je to pohodlí? Postele jsou skutečně měkoučké, pravidelně čištěné a převlékané. Láká jistě i pravidelná dodávka čaje a jídla, snad i dobré kvality. Na Ošetřovně je ticho, což je velký klad oproti Velké síni. Pouze v době kvidyčových utkání se tu provoz trochu zvyšuje. Zdi jsou zaplněny uklidňujícími obrázky, jež se pravidelně obměňují, takže nehrozí nuda.

Pochopitelně mě zajímalo hlavně vysvětlení samotných nemocných. Veronica Narcissa Williamsová mi prozradila: „Někteří lidé jsou prostě příliš líní na to, aby si uvařili nebo půjčili lektvar. Ale kdo ví, třeba se k tomu přes prázdniny dokopu!“ Leností se dá dojít k ledasčemu, včetně trvale podlomeného zdraví!

Sophie Bell uvažuje: „Sama to 100% nevím, ale mám pro to svou vlastní teorii. Jsme totiž jedinci s velmi slabou imunitou. A jelikož nás bradavice zasáhly opravdu hodně, ještě jsme se z nich nestihli vyléčit.“ Kdo ví, jak to je. Neskrývají se lidé bez imunity na Ošetřovně před bystrozory?

Jak z ošetřovny