Vánoce á la Grinch

Byl konec listopadu. Stromy opadávaly, venku bylo stále pošmourno a studeno. Mé černé srdce plesalo nad tou každoroční apokalypsou, kdy příroda umírá a nebesa pláčou. O to víc jsem se děsil Vánoc - pohromy všech škodomilců. Svátku břicháčů a nudodějců. Metly moderně zkažené společnosti.
Jako dar z pekel proto přišel návrh shora (od naší drahé primusky). "Miku (čti Majku), letos je třeba v koleji zvýšit index zlomyslnosti. Zorganizuj dárkobraní, při kterém se dárky budou krást!" *
Rozkaz jsem přijal s nadšením. Spojil jsem síly s hradními skřítky a nějakou lemrou a dal se do práce.
Nejprve bylo třeba sehnat lidi (krást dárky sám sobě je sice činnost záslužná, ale z hlediska kvantity kazení kouzelnických srdcí málo efektivní) a vytáhnout z nich kupu dárků. Pak už mohla začít samotná "šou".

Tento krátká vzpomínka popisuje první večer, kdy naši kolejní místnost navštívili dva skřítci - Chuck a Melvin. Tedy on vlastně nikdo neví, jestli se jmenují Chuck a Melvin, ale pro naši akci to vlastně ani není podstatné.
A co že to vlastně přibili na zeď? No přeci pergamen s dárkobrací šachovnicí.

Pak následoval měsíc práce a odříkání. Měsíc obdarovávání a okradání. Měsíc, kdy jeden bohatl na úkor druhého a všichni se královsky bavili.
A jaké jsou výsledky?
Dárkobraní trvalo osmnáct dní a účastnilo se ho celkem dvacet jedna soutěžících - čtyři chlapci a sedmnáct dívek.
Zlodějů bylo celkem šestnáct (například nejvyšší vedení koleje kradlo dokonce dvakrát!!!), přičemž chlapci kradli velice příkladně všichni, zatímco pět dívek se kradení zcela zdrželo.
Mezi nejvíce kradené kousky patřila: Tučnáčí čapka, Kolejní motýlek, Polštář AK-47 nebo Černý kabátek s kožešinovým límcem.
V jeden den vybírali dárek maximálně čtyři lidé a minimálně jeden.
Ztráty na životech byly letos bohužel nulové.

S velkým úsilím jsem nakonec jednoho ze skřítků přemluvil ke krátkému rozhovoru.

Dobrý večer, vy jste byl jedním z hlavních organizátorů nebelvírského dárkobraní, že?
Melvin: -přikývne-
A co na něj říkáte, vydařilo se dle vašich představ?
Melvin:  -pokrčí rameny-
Chápu, těžko to shrnout pomocí slov.
Melvin:  -přikývne-
Naše čtenáře by zajímalo, kolik času vás každý den organizace stála.
Melvin:  -chvíli přemýšlí a potom ukáže sedm svých dlouhých prstů-
Vážně? Celých sedm hodin? To je obdivuhodné.
Melvin:  -zakroutí hlavou a něco zagestikuluje-
Aha, sedm minut. No, stejně jde o záslužnou činnost.
Melvin: -kývne-
Myslíte si, že bude podobná akce zorganizována i příští rok?
Melvin: -pokrčí rameny-
Jistě, nezáleží to jen na Vás, jistě. Děkuji Vám za obsáhlý rozhovor a těším se na naši další spolupráci.
Melvin: -kývne a odchází-
Mimochodem, jmenujete se vlastně Melvin?
Melvin:  Ne. -zavrtí hlavou, luskne a zmizí-

Jak vidíte, skřítci sami byli oragnizací nadšení a stejně jako my ostatní očekávají příští ročník s velkým entuziasmem.

Nyní se můžete podívat na dárkobrací šachovnici tak, jak ji měnil čas.

http://gifmaker.cc/PlayGIFAnimation.php?folder=2015012403KtUqKxCHqPlFvkUU2sTu5p&file=output_ft14BM.gif

Doufejme, že i příští rok se nám podaří nesklouznout k nudnému vánočnímu stereotypu a že Vánoce strávíme raději okrádáním svých nejbližších. Tak jak nám to velí kodex prohnilosti a zlomyslnosti. Ave Grinch!

Michael Jones, opravdu příležitostný a velice zřídka píšící přispěvatel pro Lví tlapou

_________________________________________________________________
* Pro neználky nebelvírských poměrů - Nebelvír každoročně oraganizuje vánoční tombolu, kde na začátku měsíce každý účastník dárek dá a pak se během měsíce losují šťastní výherci