NEBELVÍRSKÉ SKLENÍKY II.: KAKTUSY A FAZOLE

Když jistý student Nebelvíru obdržel tuto rostlinu pozoruhodných tvarů a schopností jako dárek, začala se šířit fáma, že kdo ji vlastní, záhadně zkrásní. Ano, jedná se o jedinečný druh kaktusu Mimbulus mimbletonia! 

Kaktus je středně vysoký a jeho povrch zdobí nevzhledné vřídky, které při narušení neskutečně páchnou. Ve třetím ročníku předmětu herbologie se studenti v Bradavicích učili, jak extrahovat páchnoucí látku z vřídku tohoto kaktusu. Nyní se tato dovednost vyučuje už jen v pokročilejším ročníku herbologie, pokud ze studijního předmětu chcete skládat zkoušku OVCE.

Zpátky k vlastnostem rostliny. Mimbulus je společenská entita na hranici rostliny a kouzelného tvora. Nejen že se při doteku začne svíjet a mlátit kolem sebe, ale jako jedna z mála vám rozumí, když na ni mluvíte. Vědecká studie říká, že sice sama nemyslí, ale cítí. Dokáže cítit vztek, nadšení, radost a v podstatě jakoukoliv emoci, kterou na ni mluveným slovem přenesete. V průběhu svého růstu mění svou barvu od tmavě zelené po sivě žlutavou. Od vzrůstu 15 centimetrů při doteku vydává pisklavé zvuky. Pokud kaktus zanedbáváte, šoupnete ho do rohu svého skleníku a nevěnujete mu dostatečnou pozornost, zahyne. Díky provozu ve sklenících naší školy (kam se chodí vypovídat hlavně skřítci z kuchyně) tyto rostliny netrpí a pravidelně se u nás rozrůstají. Též můžete k večeru ze skleníků slyšet meditační hudbu, kterou pouští mimbulům vedoucí školní kuchyně.

Prvním vlastníkem kaktusu Mimbulus mimbletonia byl Neville Longbottom. Ten se stal později dokonce profesorem herbologie a veškerou svou péči věnoval právě tomuto kaktusu v očekávání, že časem tato osobitá rostlina vykvete, což se také stalo.

zdroj obrázku: https://harrypotter.fandom.com

Jo a P.S.: s tím zkrášlením to taky není tak horké… Ona je na vině tak trochu genetika. Žádné macerování v sebepáchnutější látce vám ke vnější kráse moc nepomůže. 

JSEM KOUZELNÁ – ZASAĎ MĚ!

Historie psaných příběhů o fazolích sahá až do roku 1815, konkrétně ji zaznamenali Bratři Grimmové. Příběh Stéblo trávy, uhlíčko a fazole pojednává o tom, jak fazole dostaly svůj legendární černý šev na hraně semínka. Každopádně nejznámějším příběhem je asi Jack a kouzelná fazole, kdy se chlapec dostane po obřím stonku sahajícím až do nebe do vzdušného království, kde hledá poklad, potká husu snášející zlatá vejce a v neposlední řadě probudí obra, který svým řáděním sešle blesky k zemi. Variant tohoto příběhu, co Jack hledá a jaké jsou následky po probuzení tvora, který v království žije, je nespočet. Nás bude ovšem zajímat semínko, konkrétně fazole, ze které obří stonek vyrostl.

Fazole Gigantes můžeme najít v několika variantách. Bílé jsou chloubou Řecka, růžovo-černé rakouského Štýrska a ty zlaté? Ty najdete v příbězích dobrodružných knih! Za jejich zhmotnění může vrozené čarovné nadání. Někteří kouzelníci minulosti měli schopnost vyčíst z knih předměty i osoby. O této schopnosti se nyní příliš nemluví, protože většina členů kouzelnických rodin s touto schopností byla za válek vyhledávána a nucena proti své vůli vyčítat z knih kde co. Zlatá fazole byla vyčtena z knihy pravděpodobně v létě roku 1845 zcela náhodně. Odpěstek této fazole se podařil získat kouzelníkovi Ignáci Fillasterovi pro jeho ženu, v domnění že se jedná o exotickou orchidej. Od té doby se vesele množila a plodila další a další fazole, a to až do roku 1942. V současnosti jsou jediné dva doložitelné plodící exempláře zlaté fazole v držení Ministerstva kouzel. Informace, zda opravdu rostlina proroste do jiného světa, je tajná. Ale věřím, že umí být hodně, hodně vysoká.

Co ale jistě víme, je to, co zřejmě donesl zpátky na zem. V jedné variantě jsou to kaktusové fazole (nám známé jako sójové boby), které měly pomoci od sužujícího hladu v místech, kde je sucho a skoro nic neroste, a taky tam, kde farmáři čelí náletům žravých kobylek. Do Evropy se fazole dostávají v 16. století a našly své pevné místo v jídelníčku Evropanů. Dají se jíst jako příloha, mlít na mouku, když není úroda obilí, a zpracovávat se dají i nezralé lusky.

zdroj obrázku: hnojik.cz

Druhů fazolí je na světě mnoho. K čarování u nás používáme černé mexické fazole řečené černá želva. Jsou nástrojem k věštění i k tvorbě rychlých ochranných kruhů v přírodní magii. Rychle rostou a jsou velmi odolné proti plísním a negativnímu působení čehokoliv. V mudlovské kuchyni je najdeme v omáčkách, v burritu a jako přísadu do polévek.

Největším hitem sezóny a  školních skleníků jsou však fazolky Edamame. Jsou to mladé zelené fazolky ještě nedozrálých sójových bobů. Populární jsou především v Japonsku. Obsahují obrovské množství vitamínů a stopových prvků. Chutnají nasládle, podobně jako hrášek. Mezi mudly frčí hlavně jejich klíčky, které se doporučují jako součást takzvaných „fitness jídelníčků“. Sama jsem proto zvědavá, jestli příští rok nepřejde kuchyně na extra fit jídelníček, a nebudeme si pak pro pizzu posílat sovy…

zdroj obrázku: vegmania.cz