Historie Aprílu v Nebelvíru

Za Buclatou dámou ve věži nebelvírských studentů, tam, kde plamen zpívá komínu, nachází se police plná rukopisů. Nebelvírští jistě souhlasně kývou hlavou, ale snad pro jiné čtenáře mne nechte popsat, že se jedná o polici s třemi stupni z dubového dřeva, u které si studenti mohou popět kolejní hymnu nebo si přečíst zajímavé informace z historie nebelvírské koleje. Právě tam, hned vedle Historie nebelvírského webu, se honosí zaprášená kniha červeného zbarvení, která až na páté straně nese svůj název Historie Aprílu v Nebelvíru. Dovolte mi alespoň v krátkosti povyprávět pár příběhů, které napsaly samy dějiny. Pohodlně se usaďte, neboť k vaším očím doslova přilétá první příběh. 

V nepříliš dávných dobách, když košťata nebyla tolik dostupná, rozhodli se na Apríla dva nejmenovaní studenti nebelvírské koleje očarovat košťata v hradním skladě. Mezi studenty koleje se informace o jejich činu rychle rozšířila, ale ostatní už takové štěstí neměli. Takto očarovaná košťata vylétla do výšky pěti metrů a šikmo si zamířila k zemi, snad proto aby se těmto kaskadérským letcům nestala vážná zranění. Hned po písknutí píšťalkou zahajující hodinu létání bylo jasné, že je něco v nepořádku. Bez ohledu na to, jak byli daní kouzelníci nadaní v letu, všichni shodně vzlétli nejprve kolmo vzhůru a poté šikmo dolů. Na zemi zůstali stát jen vysmátí studenti nebelvírské koleje a hrdí vlastnící košťat, kteří se s oblibou dívali na své spolužáky pofoukávající si své odřeniny. 

Tento akt nezůstal nezaznamenán, viz jednotlivá hlášení. Ošetřovna: Několik studentů s lehkými odřeninani, které byly rychle ošetřeny. Vedení hradu: Studenti, kteří incident zavinili, by se měli přiznat, neboť se na ně rychle přijde. (poznámka v knize: Nepřišlo) Správa skladu košťat: Na skříň byl přidělán nápis, že by se košťata neměla začarovávat. Možná nápis zafungoval a možná další studenty odradilo od podobného činu něco jiného. Neboť i svědci dané události se smáli jen chvíli a poté si uvědomili si, že na onom koštěti mohli sedět právě oni. Celkově byl tento žertík u studenstva spíše odsouzen. Ačkoli bylo zřejmé, že pachatelé pochází z nebelvírské koleje, nikdy nebyli odhaleni.

Aktérka dalšího příběhu je opačného pohlaví a její vtípek byl o mnoho důmyslnější. Kyprá dívka, kterápocházela z Nebelvíru, byla často urážena svými vrstevníky. Právě to ji dovedlo k myšlence se za neomalené poznámky pomstít. Hned časně ráno, v den Apríla, rozhodla se lehce poupravit zrcadlo na dámských záchodech. Zrcadlo pod tímto bravurním kouzlem zvětšovalo ženám jejich křivky a mnoho dívek tomu opravdu uvěřilo. Bohužel není jisté, zda zlomyslnost zasáhla ty, kteří si to zasloužily. Naopak víme, že toho dne bylo vydáno výrazně vyšší množství sladkých moučníků, ke kterým se dívky v depresi ze své domnělé tloušťky uchylovaly. Dívce to tedy vyšlo, neboť po tomto dni měla svůj problém s kým sdílet. V dopsaných řádcích pod tímto příběhem je také vepsaná teorie, že ona kyprá dívka je v dnešní době Buclatá dáma z obrazu hlídající nebelvírskou věž. Pár studentů šlo přímo za zdrojem a snažili se na to Buclaté dámy zeptat. Nejen že nic nepotvrdila, ale dokonce začala zpívat, takže to raději ani nezkoušejte zjistit.

Třetí a pro tento článek poslední příběh pojednává o mladém studentovi, který se pro dobrý vtípek nebál jít za hranu školních pravidel a dobrých mravů. Mladík se rozhodl dát malou lekci namyšlenému profesoru lektvarů, jehož schopnosti se ani zdaleka nepřibližovaly jeho samochvále. Tento student se rozhodl sundat veškeré štítky z kapalin ve laboratoři a o několik hodin později sám sledoval učitelovo utrpení. Namyšlený profesor se snažil na sobě nedat nic znát, ačkoli nervně třel zuby o sebe a vzápětí napomínal studenty, ať nešoupají židlemi. Čím však blíže byla praktická část hodiny míchání lektvarů, docházelo u učitele ke zjevnějším známkám nervozity, jež eskalovaly až k žalostným náhlým výkřikům, které kouzelníci z mudlovských rodin připodobnili k jistému zvuku, vydávanému kurem domácím. Nicméně profesorova nervozita nebyla bezdůvodná, ačkoli dokázal čichem rozpoznat některé výrazné kapaliny jako například trolí moč, u jiných si již nebyl tak jistý v kramflecích. 

Tento den dal namyšlenému profesorovi za vyučenou. Nejen že zkazil několik lektvarů, které nepříjemně zapáchaly, kouřily a syčely, ale poslední byl takovou katastrofou, že podnítil požár v dané místnosti. Naštěstí byl požár jako kouzlem rychle uhašen, vlastně doslova kouzlem, nicméně se zapsal do školní kroniky jako velký požár lektvarů. Tento čin sklidil velkou senzaci, neboť tento profesor byl nesnášen snad všemi a ani studenti jeho původní koleje nebyli výjimkou. Tato příhoda bezesporu přispěla k odchodu vyučujícího ze školy po konci školního roku, ale ani pachatele neminul trest. Student, vida slávu, kterou by mohl být obdařen z řad studenstva, neudržel jazyk za zuby a svým činem se přátelům pochlubil. Slovo dalo slovo a během pár dní se ocitl na koberečku v ředitelně a jen díky absenci zranění při požáru nebyl ze školy vyloučen. Trest, který mu byl vyměřen, obsahoval 100 hodin pomocných prací s učitelem lektvarů, jejichž hlavní náplní bylo určování neoznačených kapalin. To, jak se profesor na mladíkovi pomstil není známo, v knize je dopsáno, že student se často vracel s popálenými prsty, začmoděnou tváří nebo s přilepeným žertovným nápisem na zádech. Vše zlé je ale pro něco dobré a onen student se díky svým tvrdě nabitým zkušenostem sám o několik let později úspěšně ucházel o místo učitele lektvarů.

To byly tři vybrané příběhy, které popisovaly studenty Nebelvíru, kteří se za každou cenu snažili být vtipní a nejednou jim to vyšlo. Doufám, že jste si je užili a odnesli jste si z nich nějaké ponaučení. Pokud vás takové příběhy baví, nezapomeňte si otevřít tuto knihu v nebelvíské věži, kde najdete originální popis těchto činů a několik podobných příběhů.

...