Slovensko a jiné trable...

Vystoupila jsem z vlaku uprostřed vlakového nádraží v Bratislavě. Těch mudlů všude kolem! To bylo něco zvláštního až nepopsatelného, ale byla jsem sem vyslána, a tak jsem se zhluboka nadechla a vykročila směrem ven, kde na mě čekal taxík.

"Dobrý den," mávla jsem na řidiče a snažila se tvářit hodně zkušeně.

"Dobrý deň aj vám, slečna," měřil si mě pohledem. "Tak kam to bude?" zeptal se mě, když jsem si konečne sedla do auta.

"No, víte, já jsem v Bratislavě ješte nikdy nebyla a nevím, kde co je. Mohl byste mě tady trochu provést a pak byste mě zavezl do hotelu?" doufala jsem, že mudlovští taxikáři jsou na něco podobného zvyklí a nevyrazí se mnou dveře od auta.

"Jasné, není problém," vyštěkl nadšeně a už startoval motor. "Toto bude skvelá furmanka," řekl tiše, ale já ho i přesto slyšela a raději jsem se neptala, co to jako má být.

"Slečna, ja sa vás nechcem nijak dotknúť, ale prečo máte na sebe tak rozgajdané veci?" kouknul na mě zkoumavým pohledem. "Viete, toto sa nenosí už snáď niekoľko desaťročí."

"Co prosím?!" nechápavě jsem se na sebe podívala.  Měla jsem volné kalhoty se zvonovým střihem a s výšivkami, o pár čísel větší triko a  károvanou košili.

"No viete, vyzeráte ako vystrihnutá z časopisu z deväťdesiatok," řekl opatrně.

"A co se jako nosí?" zeptala jsem se ho trochu podráždeně.

"To neviem presne, nie som žena, ale mám nápad. Ukážem vám Bratislavu, vyložím vás v hoteli, aby ste sa ubytovala, a vezmem vás do nákupného centra, aby ste si mohla polabzovať po obchodoch. Tam už nájdete niečo modernejšie," mrknul na mě spiklenecky a dál se věnoval výkladu.

"Tu máte slávne bratislavské UFO," hrdě ukazoval na nějaký zvláštní objekt u vstupu na most.

"Aha, a co to jako je?" zeptala jsem se opatrně.

"To je vyhliadková veža, spolu s barom a reštauráciou. O tom ste predsa museli počuť aj Čechách. Stavím sa, že v Prahe nič také není," řekl poněkud uraženě. "Ale o Bratislavskom hrade ste určite počuli," ukázal na nějaký velice pěkný hrad na kopci. "A ešte tu máme Devínsky hrad ale ten je inde," řekl a na chvíli se odmlčel.

Netušila jsem, že mudlové mají takové množství hradů na jedno město, docela mě to překvapilo a podvědomě jsem se usmála při vzpomínce na Bradavice. "Co by asi říkali na náš hrad?" pomyslela jsem si.

"Tu je Staré Mesto. Je to historická časť Bratislavy a je fakt pekná, od hotela to máte kúsok, keby ste sa sem chcela prísť pozrieť. Ale dnes asi nie, začína sa zmrákať," podíval se na oblohu. "Vidíte ten obrovský oblak? Z toho bude pekný leják," konstatoval a z ničeho nic přibrzdil u jedné hospody. "Tu nikdy nechoďte. Síce to vyzerá ako podnik na úrovni, ale nalievajú tú také žbrndy, až by ste z toho hodila takú šajbu, že až," podíval se na mě starostlivě.

O pár minut později zastavil před hotelem a podíval se na mě: "Chcete ísť ešte do toho centra?"

"Ne, děkuji, já si tam zajdu pěšky, pokud si dobře pamatuji, tak to je tady kousek za rohem," usmála jsem se na něj a on jen tiše přikývl a řekl mi, kolik mu dlužím.

"Promiňte, v těchto penězích se vůbec nevyznám," podávala jsem mu hromádku barevných papírků, načež se začal smát.

"Ach vy Češi! S tými vašimi korunami. Zakaždým keď nejakého veziem, tak má s tými eurami problém," dál se smál a z hromádky si vybral pár bankovek.

"Tak děkuji a hezký den," uložila jsem zbytek peněz do kabelky a vystoupila z auta tak rychle, jak to jen šlo.

"Ja ďakujem a majte sa!" zakřičel a byl pryč.

Bylo to divné, hodne divné. Nicméně jsem mu téměř nerozuměla. Asi jsem se měla před touhle služební cestou naučit slovensky.

Při vzpomínce na to, co mě ještě čeká, jsem si jen povzdychla a raději šla do hotelu, doufajíc, že tohle byl můj nejhorší zážitek ze Slovenska.

Pro všechny čtenáře mám ale jednu prosbu. 

Mohli byste mi pomoct s překladem tučně vyznačených slov? A nebude to zadarmo! Na každého, kdo mi pošle vysvětlení/přeložení daných výrazů do mého (Emma Ellie Lewis) sovince, čeká menší odměna!