Historický jídelní lístek

Brány školy se otevírají a jisté je, že na všechny příchozí čeká i báječné pohoštění. Z dobových jídel tu je příklad: hovězí guláš podávaný v bochníku, uzené vepřové koleno, pečená zelenina, brambory na loupačku a pro profesory kachní prsa na červeném víně. Vše vypadá krásně a chutně. Tehdy se takové množství jídla dalo považovat za hotovou královskou hostinu. Ovšem připravit ji zabere velký kus času. Již dva týdny po otevření školy bylo jisté, že se kuchyně bude potýkat s velkým nedostatkem kuchařské síly. Zároveň bylo téměř nemožné uspokojit chutě všech obyvatel hradu, jelikož se objevují v řadách studentů i profesorů první vegetariáni. Skřítků bylo málo a každodenní vaření a sklízení nedojedeného jídla skupinu velmi vyčerpávalo. Dodavatelé potravin si začali řediteli stěžovat, že je personál kuchyně velmi nepříjemný, nebo nepomáhá s vykládkou zboží.

Zlom nastal v březnu 2010, kdy doléhá ekonomická krize na několik firem ve městě. Do školy přichází vlna skřítků žádajících o pracovní místo. Po konzultaci na Ministerstvu kouzel je rozhodnuto a všichni zájemci jsou přijati do řad bradavického personálu. Jednotvárná práce pro mnoho osob ale přináší problémy. Jídelníček se příliš nemění, jsou volena rychlá, jednoduchá jídla a hodně studentů si stěžuje na stále se zpožďující výdej jídel. Situace si žádá rychlé řešení.

Ze zápisových pramenů zodpovězených otázek jsem se například dočetla toto:

1.      1. Pamatujete, kdy se na hradě objevilo první menu ve Velké síni a co v něm bylo? (Nebo jídelní lístek ze dne, kdy jste do Bradavic poprvé vstoupil/a?)

„Nudle, nudle a nic víc než domácí nudle!“ rozčiloval se tehdy jeden nejmenovaný student.

„Jedno jídlo jíme skoro týden! Není to dobrý a máma mi začíná posílat balíčky se svačinami.“ Tvrdí druhý zdroj.

„Naprosto si nevybavuji, co, nebo jestli bylo něco na jídelním lístku. Do Velké síně jsem téměř nechodila.“ Aki san Marino

„Jednalo se o těstoviny na tisíc způsobů a po určité době jsem se bála, že ono menu bude i na tisíc dnů.“ Eillen McFir Elat

Ministerstvo kouzel schvaluje rozšíření školních pozemků! Během léta je k Bradavické škole přidáno několik desítek akrů orné půdy. Jsou zakládána první pole pro pěstování zeleniny, pastviny pro chovná zvířata a probíhá výstavba kouzelnických skleníků, kde bude pečováno o běžné i o exotické ovoce. Škola se stává samostatnou jednotkou v dodávání potravin. Zároveň zaměstnává desítky skřítků, kterým nabízí rozmanitou nabídku druhů práce. S velkou slávou je 3. 7. 2010 otevřena zrekonstruovaná školní kuchyně s některými částmi přístupnými obyvatelům hradu. Objevuje se i možnost ochutnávat první sklizené kousky ovoce a zeleniny (dnes za svou odvahu můžete získat rovnou dva magíky). 

 Ze zápisových pramenů zodpovězených otázek jsem se tentokráte dočetla:

2.       2. Vzpomenete si prosím, jak se na hrad dodávalo jídlo dříve, než se dostavěla hradní kuchyně?

„No, pár skřítků sem asi chodilo,“ řekl zmijozelský student.

„Nikdy jsem tu nikoho neviděla. Myslím si, že to jídlo bylo očarované. Zhubla jsem tehdy pět kilo týdně. Bála jsem se to jíst,“ uvedla studentka Nebelvíru.

„Jak se dodávalo netuším, předpokládám, že se postarali skřítci.“ Aki san Marino

Na Štědrý den v zimě 2010 je uspořádáno velké vánoční pohoštění pro ty, co ve škole přes svátky zůstávají. Poprvé se objevuje nabídka čistě vegetariánského menu. A pokud máte citlivé zažívání, nebo máte vyšší požadavky na stavování, od roku 2013 si můžete u vrchní kuchařky zajistit bezlepkové či veganské jídlo. Je jasné, že hradní kuchyně se snaží jít s novodobými trendy!

Pár poznámek ohledně tehdejší oblíbenosti pokrmů jsem našla také:

3.       3. Jaké jídlo máte nejraději z nabídky hradní kuchyně?

„Rozhodně kafe. Kafe. Kafe. A řekla jsem už kafe?“ vyhrkl stravovací nadšenec.

„Čokoláda. Když se objeví, musím být u stolu první!“ hradní blázen do čokolády.

„Nejraději? To, co je aktuálně k jídlu a nemusím to vařit já.“ Aki san Marino

„Ohledně oblíbeného jídla u mě záleží na ročním období. Přes zimu a začátkem jara vyhledávám spíše masité pokrmy. Léto je u mě ve stylu – co najdeš, to sníš – a většinu mého jídelníčku tvoří ovoce a zelenina. Nu a na podzim oceňuji nejvíce hutné polévky, a to nejlépe krémového typu. Jinak celoročně bych byla schopná jíst škubánky.“  Eillen McFir Elat

Jak z dokumentů vyplývá, je jasné, že k ocenění Michelinskou hvězdičkou hradní kuchyně dozajista míří. Co byste rádi viděli na servírovacích stolech? Nahlaste do konce měsíce hlavní kuchtičce. Pro nalezení mapy do těchto míst hradu musíte zavítat do školní knihovny.

Hodně zdaru a dobrou chuť!