Poradna Vendelíny Výstřednice

           Dobrý den, dámy a pánové. Jsem velice ráda, že jste zabrousili do mé online poradny. Dnes máme na programu mně velice blízkou problematiku. Upalování je mou dětskou vášní. Není nic lepšího pro vypilování Vašeho hereckého umu, než stát na hranici uprostřed plamenů, před zraky desítek nemožně oděných mudlů. Ty srdceryvné scény, které jsem si za ty roky střihla! No, Leonardo DiCaprio by mohl závidět.

            Ale dnes tu nejsme kvůli mé maličkosti. Dnes jsme tu kvůli Vám, přátelé! Dnes Vám předám své životní zkušenosti, obrátím Vaše životy naruby a odpovím Vám na otázky, na které jste dozajista hledali odpovědi po celý svůj dosavadní život.

            Napřed bych Vám o sobě měla něco říct, že? Nepočítám s tím, že byste znali detaily z mého života. Jen tak stručně se Vám tedy pokusím shrnout svůj zajímavý životní příběh. Narodila jsem se do zcela mudlovské rodiny někdy mezi dobou, kdy se narodila většina Vašich profesorů, a dnem, kdy byla postavena budova Ministerstva kouzel. To by bylo asi tak všechno podstatné k mé době. Ještě bych možná mohla zmínit Salem a hony na čarodějnice. Teď už snad všichni máte jakous takous představu. Již ve svém dětství jsem našla zálibu v překonávání hranic. Tedy těch, na kterých se upalovalo, abychom v tom měli jasno.

            Ale přejděme k věci. Nebudeme přece ztrácet čas bezpředmětným tlacháním. Mám tady od Vás spoustu e-sov s Vašimi nadmíru zajímavými otázkami, takže se do toho pustíme. Jen v tom trochu zakvedlám, abyste neřekli, že někoho upřednostňuji. Máme jen omezený čas, tedy i omezený počet otázek.

            A tady je první šťastlivec!

            Drahá slečno Výstřednice, chtěla bych se Vás zeptat, jaký oděv bych si měla obléct, před svým upálením?

            To je velice zajímavá otázka, drahá. Myslím, že to záleží na každé jedné z nás, milovnic upalování. Měly by to být nějaké šaty pestrých barev. Já sama upřednostňuji červené, možná ještě v kombinaci s černou. Ono se to má tak. Většinou Vás upálí krátce po té, co Vás chytí, víme? Takže si pobudete maximálně jednu noc ve venkovní kleci, před spaním aspoň můžete počítat hvězdičky, a pak Vás hned šoupnou na hranici. Budete-li mít smůlu, bude přes noc pršet a Vy budete spát v blátě. Takže ty šaty stejně nebudou vypadat moc dobře. Ale v rámci přiživení podezření a strachu přihlížejících mudlů, bych vřele doporučila použít nějaké z lehčích čistících kouzel. Nejlépe tak až Vás budou přivazovat. Ty vyděšené výkřiky a šokované pohledy… To je slast pro oči.

            To by byla první otázečka. Pokročíme dále.

            Dobrý den, slečno. Strašně ráda bych se s Vámi setkala. Nebudete o Halloweenu k zastižení v Bradavicích?

            Á, to máte štěstí, slečno. Zrovna letos jsem se chystala o Halloweenu vyrazit na návštěvu právě tam. Slyšela jsem „na druhé straně“ o Bradavicích velice zajímavé historky. To bych se Vás rovnou mohla zeptat; je pravda, že tam mohou studenti bez dozoru zapalovat pod kotlem v laboratoři, nebo ji dokonce vyhodit do vzduchu? A nestalo se někdy někomu něco? Takové upálení zaživa, třeba? A taky jsem někde slyšela, že se tam občas dá natrefit na nějakého toho draka. Je to pravda? Vždycky jsem chtěla nějakého vidět. No, zpět k Vaší otázce. Ano, v Bradavicích skutečně budu. Jednatřicátého se sejdeme v umývárně. Nevím teda, která to přesně je, ale moje známá, Uršula, mě určitě doprovodí.

            Další otázkou bude…

            Dobrej večír, chtěl bych se zeptat, jaký je nejlepší způsob přivázání ke kůlu.

Nějaký vtipálek, asi. Alespoň teda doufám, že to ten dotyčný nemyslí vážně. Ale tak budiž, no. Otázka byla položena, tak je třeba ji zodpovědět.

Na způsobu přivázání absolutně nezáleží. Provaz stejně shoří. Leda by mudlové chtěli použít řetěz… Ale je to určitě nenapadne, takže pšššt!

Tak. Hodiny hlásí, že tohle byla poslední otázka. Máte-li někdo další zajímavou otázku, sejdeme se v umývárně.